První auto na cestě, první problémy
Pomalu se blíží konec července a náš kontejner se blíží k cílovému přístavu, pomalu domlouváme datum vykládky a plánujeme cestu do přístavu. Nějaká ta papírařina, ale jinak jde vše podle plánů, jeden večer se dočkáme a konečně sedáme do odtahovky s jasným plánem kurzem směr přístav! Celí natěšení si jedeme pro své první auto z USA. Cesta se vyvíjí podle plánů, v očekávaném čase po nějakých těch pauzách a McSnídani doražíme do přístavu. Tam jde vše ještě podle plánů a nic nás nepřekvapí.
První nesrovnalosti
Ale jak už to tak bývá, vždy musí něco překvapit, obzvláště u takovéhoto procesu to nemusí být úplná prkotina. Dobře tedy, jsme u auta, prohlížíme si ho a vidíme první škody, sem-tam nějaká ta odřeninka z přepravy, špína v interiéru a hele někomu se evidentně líbily naše šrouby z našich kol. Auto připlulo do přístavu s jedním šroubem na každém kole. Říkáme si maličkost, pořídíme nové před přihlášením v ČR. Kontrolujeme provozní kapaliny, hledáme klíče, abychom vozidlo zkusili "nakopnout" nebo alespoň vyhodit z "P" pozice automatu. Chceme s Mustangem jen rozumně pohnout a natáhnout jej na odtahovku. No, po asi půl hodině hledání jsme klíče našli zapadlé vi interéru, to už ale jeden z nás manuálně vyřadil automat do N pozice a připravoval vozidlo k naložení. Toho jsme ve výsledku i využili klíč nefungoval, dokonce v něm chyběla planžeta a baterka v autě byla za měsíc na lodi taky úplně KO, pořád jsme si říkali to ještě jde, naložíme auto a jedeme dom. To se taky stalo, auto jsme naložili, zašli si na dobrý oběd asi 15km od přístavu a hodili pár temp ve studeném baltském moři. Asi ve 13 hodin jsme po odpočinku vyráželi směr domov, to jsme už byli veselí jak vše klaplo a nečekali, že nás ještě něco překvapí.
Je čas prohodit řidiče
Jsme cca v půli cesty, první z nás má už odřízeno hezkých pár stovek kilometrů, říkáme si je čas na pauzu a výměnu řidičů, do přesné půlky cesty nám chybí asi 20km. Po krátké debatě se tedy domlouváme, že prohození nastane u McDonaldu na stejném místě jako při cestě pro auto. Už si pomalu prohazujeme věci na straně spolujezdce a řidiče a v tom řidič, hele odtah přestává jet. Říkáme si dobrý, to bude nějaká blbost, už nás párkrát za poslední roky překvapil. Spolujezdec sehraně rychle zkoumá waze a vidí po cca 1000m sjezd, dle mapy je kousek od sjezdu odpočívadlo. S klidným srdcem zkoušíme doplachtit ke sjezdu, to se podařilo, tak to nevzdáváme a plachtíme dál, šlo o dálniční křížení, takže jsme se napojili na další dálnici - bohužel cca 500m od odpočívadla jsme museli přibrzdit a to naše plachtění definitivně zastavilo. Zůstáváme tedy v odstavném pruhu, naštěstí v dost málo frekventovaném a širokém místě dálnice.
Dojeli jsme
Zapínáme vystražné, zvedáme kapotu - nic zvláštního od pohledu, zkoušíme točit, motor točí, ale nenaskočí, zkoušíme čistič palubky jako náhradu za START sprej do sání - bez výsledku. Máme v odtahu pár náhradních čidel, vytahujeme nářadí a prohazujeme čidla, odpojujeme senzory, sundáváme kryt rozvodu, řemen je ok. Zkoušíme dál, po asi hodině začínáme shánět čísla na místní odtahovky, které odvezou odtahovku s naloženým autem. Hledámé dál, měníme další čidla, odpojujeme čidla, která nemáme, že bychom dojeli aspoň na nouzák, točíme až do vytahání baterie - bezvýsledku. Voláme první odtahy, po 5 neúspěšných pokusech scháníme kamiónový odtah, který nás vezme domů, slibuje termín do jedné hodiny na místě. Zkoušíme tedy dál hledat problém, zjišťujeme, že je problém s rozvody, řemen byl celý, ale zoubky z druhé strany asi na 10cm řemene oholené. Definitivně to vzdáváme, myjeme si u krajnice ruce a čekáme už druhou hodinu na odtah, který každých 30 minut našim lámaným nedomácím jazykem bombardujeme a on stále nikde. Po dalších 2 hodinách vidíme odtahovku přijíždět, asistujeme naložení a po téměř 25hodinách sedáme do konkurenční odtahovky na místa spolujezdců, mezitím se překlápí půlnoc. Vezeme se, tělo chce spát, ale nemůže a my po cestě domů vymýšlíme, jestli nebude lepší odvézt odtahovku rovnou k servisu ať nemusíme další den řešit další převoz. Alarmujeme něžné polovičky a ty nám k servisu společně odvezou náhradní auto, asi 2 hodiny od cíle jako spolujezdci usínáme, řidič odtahu si 30 km před cílem dělá povinnou přestávku, my se probouzíme. Posledních 30km hledáme bankomaty v okolí cesty, už nemáme sílu někde zajíždět a ztrácet minuty. Najdeme bankomat po cestě, jdeme vybrat peníze na neplánovaný odtah, platíme a nad ránem skládáme odtahovku i s naloženým Mustangem u servisu. U toho už zase přemýšlíme jak rychle vyřešit clo, jak bez odtahovky dostat Mustanga, který navíc nestartoval na celnici, zbývalo nám asi jen 5 dní k uzavření dokumentů na celnici v ČR. Je nám jasné, že bez rozebrání motoru nic nevyřešíme. Pro dnešek to vzdáváme a jedeme každý domů, okolo 5 - 6 ráno uleháváme konečně do postele, proto abychom si na 2 hodiny zdřímli a druhý den šli znova do práce. A co se dělo dál se dozvíte v dalším našem článku.
Zajímá vás to?
